Romantický pozorovatel

Pátek v 12:07 | Sněžková |  Proluky
"Hej, kotě, máš na punčošce díru!"
…od palce stoupá, mé tělo teplem plní.
Ta vyzvedne mě snad až do vesmíru.
A na lýtku se tak krásně vlní…

Jako had plazí se přes koleno
a skoro ji slyším, jak syčí.
V mé fantazii je všechno povoleno,
je to jako rána ebonitovou tyčí.

Jiskřím a zmítám se v punčochovém oku,
mé oči září Eliášovým plamenem.
Připraven na výstřel na startovním bloku,
označen šarlatovým písmenem.

Občas málo stačí. Když punčoška se páře,
vznikne třeba další stránka do Bestiáře.

23.2.2018
 

Ne, sex ne…

Čtvrtek v 14:19 | Sněžková |  Proluky
Opět sním o tvém velkém
mozku. A byl to zase jenom sen.
Budí mě to, šestkrát za noc celkem.
To je dvaačtyřicetkrát za týden.

Tvé prsty se boří do mé
představivosti.
A fantazie nevědomé
vibrují do morku kostí.

Držíš mě pevně v objetí
svých myšlenkových pochodů.
A pokaždé vždy vzápětí
hledám si spousty správných důvodů.

Rozhoupu se a hbitě olíznu tvou
známku na dopis, kde píšu svoje pravdy.
A poslyš z nich tu nejvíc krutou:
Buď nikdy, nebo navždy…

22.2.2018

Pokoj 232

Středa v 13:31 | Sněžková |  Proluky
Zase zdál ses mi a bylo to zvláštní.
Byl jsi to ty nebo kousek z tebe jen?
Kapka rozumu a k tomu moře vášní
a ráno rozplynul ses. Zase pouhý sen.

Teď volají tě má ústa němá,
v rozbřesku se slunci bráním.
Zmizel jsi. Už zas nic nemám.
Nemám klid a nemám nikde stání.

Nechej mé představy jako vzduch
nad rozpáleným asfaltem se vlnit.
Snad jsi - a nebo nejsi? - polobůh.
Jsi přáním, jež se nesmí splnit.

Buď dál pilířem mých snů, jejich kupolí,
buď myšlenkou. Víc si jen stěží dovolím.

21.2.2018

Další články


Kam dál

Reklama