SCHODY DO NEBE (Jákobův žebřík)

4. prosince 2017 v 23:20 | Sněžková |  Žabí prohry
(No jo, furt chcete něco veselýho, dneska ale jedeme podle příběhu z Genesis)

Utíká z otcova domu,
je tma a zima mrazí kosti.
Tápe a padá únavou,
ale jde dál, je v nemilosti.

Kam složit hlavu v noci temné?
Snad jen schovat ji mezi rameny.
Přikrýt se oblohou s hvězdami
a pod hlavu polštář kamenný.

Tu znenadání přichází sen,
Nebe se otvírá a dolů kráčí
andělé a nad nimi sám bůh!
Nesměje se, ani nemračí.

"Ta země, na níž ležíš,
budiž ode dneška tvým lénem.
Dávám ji tobě a tvým potomkům,
střež ji, jako já tebe, bude tvým věnem."

Pak schody shůry zmizely,
andělé vrátili se do nebes
a Jákob se vzbudil, nemoha slova,
jen tráva šumí a šumí les.

Ten polštář kamenný pak vzal,
usadil ho špičkou k těm nebesům,
aby jeho sen navždy připomínal
a nazval místo Bét-el - Boží Dům.
26.10.2017
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama