Stejně jsme dokonalí

10. prosince 2017 v 20:43 | Sněžková |  Výkřiky
Koukám se na tebe, bujaré mládí,
zas a znova mě to dostává.
Samet ze zorniček pořád hladí
a levé ucho ti odstává.

Miluju tyhle drobné nedostatky,
každý je máme, uvnitř i z venku,
u mě zas nastrouhal pánbůh černé zmatky
a jako když na nos mi vysypeš pepřenku.

Netrap se, že nejsi symetrický,
to bys byl rychle ohraný.
Když foukne vítr, aspoň nepoletíš vždycky
rovně, ale trochu do strany.

Já zase před sluncem se ukryju
a třebas pouští paprsky zlata,
tou zlatou loučí si křídla vyšiju.
A stejně budu vždycky kropenatá...
10.12.2017
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maggot Maggot | Web | 12. prosince 2017 v 16:56 | Reagovat

To je super :-D
Jo láska je milovat nedostatky druhého.
Poletí do strany, to mě dostal :-D

2 Sněžková Sněžková | 12. prosince 2017 v 22:15 | Reagovat

[1]: Ráda jsem Tě pobavila... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama