Vymyšlený

4. prosince 2017 v 23:14 | Sněžková |  Žabí prohry
Je pondělí, slunce hřeje do spánků,
máš úsměv, milý, z mořské pěny.
A já říkám si tu říkanky
o tom, že jsi vymyšlený.

Je úterý, chybí mi tvůj smích,
mračím se do slunce, stále hřeje
a sním si pohádku o tobě a o koních,
kde dobrým stane se vše, co zlé je.

Je středa, stále nepřicházíš,
no to jsem ale já celá!
Měl jsi být jiný, na krásu ale sázíš,
to jsem si tě špatně vymyslela.

Čtvrtek. Už ani nedutám a
bojím se od rána otevřít oči.
Mám děsný strach, že jsem tu pořád sama
a že jsi tím snem, co v košíku se stočil.

Je pátek, všichni mizí z města,
i já se ráčím poroučet.
Jsi, drahý, z jiného těsta,
kde žádám dvacet, můžeš dát jen pět.

Je víkend. Slunce pálí
a i já se pálím celá.
Je škoda, že se mi tvé oči jenom zdály,
ale stejně jsem si tě krásně vymyslela.
17.10.2017
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama