Zjevení

7. prosince 2017 v 11:05 | Sněžková |  Výkřiky
Mám v břiše motýly, křídly mě hladí
a havrani řvou na sklonku podzimu.
Tvé jméno kouskem ledu chladí,
horečku zahání, plaší ji do stínu.

Z očí Ti září ohňostroj jiskřiček,
koukám se z blízka, opravdu, tak to je.
Zlatavé slunce vylétá zpod víček,
ty jsi to zjevení, to křehké, to moje.

Chumelí. Usínám v závěji v lese.
Až usnu navěky, setkáme se.
4.12.2017
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama