Slať, kóta 349

18. června 2018 v 13:35 | Sněžková |  41,99
Světluško, neblikej, radši sviť,
nebo tě za světélko drapnu
a do rámu napnu
jako plátno, na motýly síť.

Tam si můžeš potom svítit,
budu tě mít blíž.
Možná se i krásně vybarvíš,
když se necháš do obrazu chytit.

Světluško, nenapínej, jsem napnutá dost,
jako struna na elektrické kytaře,
poznáš to, když pohlédneš mi do tváře,
jako domácí a přese všechno host.

Zavedlas mě už dávno na scestí,
jsi štěstí mé a zároveň neštěstí.
Do močálu mě zaveď, mlhou na mě dýchni!
(Tady na blatech jsme podivíni všichni…)

18.6.2018
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. června 2018 v 14:44 | Reagovat

Baterky prý světlušlám
nabíjí sám
svatý Jan :-)

2 D.n. D.n. | Web | 19. června 2018 v 20:31 | Reagovat

Někdo mi klade klestí,
na moje oblíbené scestí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama