Karamelky podzimu

8. listopadu 2018 v 13:51 | Sněžková |  Od kobyly k oslu
Už minula dvě léta, podzim skoro druhý,
už po zemi se válí listí zlatohnědé
a mlha ráno rozprostírá stuhy
tak krásné, jaké však léto nedovede.

Až mine podzim a zima drápy tasí,
ukryjeme se zase do šály.
A orlice i lvové dvouocasí,
ti, jež do erbu jsme dostali,

budou se třást v ranním chladu,
však stále hrdě na stráži.
I pod jiskrami z vodopádů
slov těch, jež si jich neváží.

Už minula dvě léta, ráno ruce zebou.
Stále bloumám sama.
Sama, ale pořád vlastně s tebou.

8.11.2018
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 8. listopadu 2018 v 16:42 | Reagovat

Mně  včera  se  stalo toto
( hovoří  Mašíbl  Otto ) :
... Jáá... vrazil  jsem  do úst  dvě  karamely ,
však  můstky  i  zuby mně  strašně  se  mlely !

...... já  polknul  a  všecko je  ve břiše !!"

...... řvou  rodiče :  " Pro krista ježíše !!"

Otec, -  Yaroslaf  Mašíbl,
posadil  chlapce  hned  na  kýbl
řka:  " Nekřič  wole  a  ztichni !!!"

... pak :  " Halóó !  pojďte  sem všichni !
... co chvíli, ať  každý  z  vás  mrkne,
mě  hlaste, až  v kýblu  to  cvrnkne !

... a... idiote, - ty neplač
a pořádně  napni se, zatlač !!

...... A  SKUTEČNĚ !  cvrnklo to za  chvíli !
Přiběhli, zuby  hned  omyli

... ihned  se  o zuby  rozdělili,
do  úst  si zuby  pak  nastrčili
( když  Otto  Mašíbla  odstrčili )

... tomu ?  pak oči  ,,pro pláč,,  jen  zbyly !!!!

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 8. listopadu 2018 v 16:47 | Reagovat

Kluk pláče , až málem se podělal !!
řve :  " Hajzlové ,  tohle  se  nedělá !!"

3 to je dobře to je dobře | 8. listopadu 2018 v 17:10 | Reagovat

:-)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. listopadu 2018 v 18:07 | Reagovat

Přemýšlím, co by se rýmovalo se slovem štucl.
V tom ruce nezebou.
/zebu či nezebu? ptá se zebu (Bos primigenius indicus)/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama