Beznadějné, paně Yeatsi...

13. června 2019 v 16:54 | Sněžková |  13 - Zmrkvívstání
Sedím sama v přeplněných zdech
a hloupost lidí už mě unavuje.
Když někdo šlape po mých snech,
bláhově doufám, že se aspoň zuje.

Sedím sama ve skleněné kleci,
na krku řetěz, na noze závaží,
na světě je strašně málo věcí,
které mě tak moc zaráží

jako hloupost, již si lidé chválí
při jakékoli činnosti
a to, co mě na tom pálí,
že dělají ctnost z nectnosti.

Sedím tu sama, před sebou lidí stěnu,
na srdci kámen a u huby mám pěnu…

13.6.2019
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. června 2019 v 18:18 | Reagovat

Nemohu se zouti, moje fusekle jsou děravé... ;-)

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 14. června 2019 v 10:16 | Reagovat

" Řeknu  vám.... sakra !  to  byly  mety !
běžel jsem o život!  (  neb  za  mnou  YETTI  !!! )

... teď  v  díře  tu  trčím !
Však beznadějně !
... jak vystrčím hlavu,
tak  chytne mě  stejně !
... jsem od  pasu  nahý,
já  kalhoty  stáhnul,
( než do houští  skočil jsem
na ,,velkou,,  stranu )...

... Zdali  mi  YETTI  vzal  rifle ??"

Jeff Filcc  volá z  díry :  "  Hilfe !!!"

3 Sněžková Sněžková | Web | 14. června 2019 v 17:15 | Reagovat

[1]: Za Tvé snáře můžeš i v děravých fuseklích. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama