Zlaté ryby a krásná vysoká

31. března 2020 v 23:42 | Sněžková |  17 - Ke světlu
(Pro Otu Pavla)

Noční tmou se řeka líně plazí,
někde zmizí a jinde se vynoří.
Měsíc chladný sype drobné z hrází
rybníků, v nichž nežijí úhoři.
Rákosím se šine, pak se odvrátí.
V peřejích však štíhlé ryby pozlatí.

Noční tmou se řeka líně plazí,
na strunách ticha ale vlnky drnčí
a pod temnou skálou zas číhají vrazi,
vrazi smutných očí, očí srnčích.
Rákosím se šinou, pak i mojí básní,
jenže nedojdou. Je hlad, mí srnci krásní...

V mysli dávám za každý rok
na Váš hrob jeden květ.
A letos jich bude celých
sedm. A k tomu čtyřice.

31.3.2020
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D.n. D.n. | Web | 1. dubna 2020 v 8:46 | Reagovat

Čtyřicet a sedm květů,
dáván Vám a také světu.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. dubna 2020 v 12:06 | Reagovat

I já z hladu
kytky kladu
Protože jsem hladov
nekladu je na rov
Na vidličku kladu je
mysl má se raduje.

3 Sněžková Sněžková | Web | 1. dubna 2020 v 23:18 | Reagovat

[2]: Takže květák s bramborem... Jo, to bych se zaradovala taky. :-)

4 Odhlášený TlusŤjoch Odhlášený TlusŤjoch | Web | 14. dubna 2020 v 17:46 | Reagovat

[3]: smažený karfiól! Ano! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama